Result

 Zdeněk Svěrák NOVÉ POVÍDKY také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Zdeněk Svěrák NOVÉ POVÍDKY – e-kniha Copyright © Fragment, 2013 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv. Copyright © Fragment, 2011 Text © Zdeněk Svěrák, 2011 Illustrations © Jaroslav Weigel, 2011 Cover and typo © Michal Weigel, 2011  ZDENEK ˇ SVERAK ˇ ` NOVE POVIDKY ` ` Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo předtím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo. ZDENĚK SVĚRÁK / NOVÉ POVÍDKY Obsah Betlémské světlo Betlémské světlo /7/ Sraz Sraz naší třídy třídy / 16 / Nákup / 26 / O O slušném taxikáři slušném taxikáři / 40 / Ve Ve vlaku vlaku / 50 / Lázně Lázně Mokřady Mokřady / 56 / Dubnová povídka Dubnová povídka / 68 / Ujetá láska Ujetá láska / 84 / Dvojí vidění Dvojí vidění / 96 /  ZDENĚK SVĚRÁK / NOVÉ POVÍDKY Betlémské světlo Kouknu ven a ono sněží. Nechám práce a s kladívkem v ruce a hře- bíkem v puse jdu k oknu naší chráněné dílny. Přitisknu čelo na studené sklo a dívám se na to jako blázen, protože jsem za rok úplně zapo- mněl, jaká je to podívaná, ten první sníh. Všechno je samá špína, dvůr s kůlnama je od nás vydupaný, jak tam o přestávkách blbneme s míčem nebo čáru tam taky hrajeme, a do toho ten sníh. Ale jak ho tak pozoruju, vidím, že vlastně nepadá. Těm velkým slepeným vločkám se do toho marastu nechce. Protože vidí, co se stalo s těma, co dopadly: bylo po nich. A tak to padání všelijak zdržujou, krouží jako ty bílé baletky, co dělaly v televizi labutě, něco je zvedá zase nahoru, sláva, ještě neumřeme, a teprve když už nemůžou, padnou na zem a už nejsou. To musím vyprávět tátovi. On řekne: Ty máš, člověče, dobrý postře- hy. Kdo by to do tebe řek. Mám rád, když mě táta chválí. To jsem šťast- ný jako blecha. Ale teď vidím, že na střeše kůlny už zůstávají vločky naživu. Tak budeme mít bílé Vánoce. Táta říká, že bílé Vánoce jsou ty pravé. Já už na Ježíška nevěřím. Věřil jsem do patnácti let, protože jsem retar- dovaný a my to máme všechno zpožděné. Ježíšek není, Petře, řekl mi táta loni. Ale Ježíš, to si pamatuj, ten je. Kdyby nebylo Ježíše, tak by naše utrpení bylo ještě větší. Táta říká, že nebýt Ježíše, on s mámou by /7/  BETLÉMSKÉ SVĚTLO ten kříž neunesli. Tak jsem si zapamatoval, že Ježíšek není a Ježíš je. Mám tátu rád, ale zlobím ho. Hlavně tím, že moc mluvím a ptám se pořád dokola. Kdybych mlčel, udělal bych líp. Já chci, ale nejde mi to. „Petře, nekoukej doblba a pracuj!“ volá na mě náš mistr. A tak se musím vrátit od okna k ponku. My vyrábíme budky pro ptáky a taky krmítka. Budky už umím, ale krmítka, to je věda. Hlavně stříška. Z budek mám jedničku a z krmítek trojku. Ale to jste neviděli krmítko, co vyrobil Jindra! Mistr mu řekl: „Jindro, viděls Mrazíka? Viděl. Tohle není krmítko, ale chaloupka na muří nožce. Ptáci se toho leknou, ale pro tu hnusnou babiznu by to bylo ideální bydlení.“ Celá naše chráněná dílna se tomu smála. Tomík při tom radostí mlátil kladívkem do svěráku, až lítaly jiskry, a Kája, který je ještě retardovanější než já, pořád opakoval: „Pro hnusnou babiznu! Na muří nožce!“ Jindra se nejdřív nesmál a vypadalo to, že se rozbrečí, ale pak se taky začal smát a byl rád, že nás svým krmítkem tak rozveselil. Nevím, kam náš mistr na ty vtipy chodí. Nám se to tak líbí, že ho kolikrát prosíme, ať to řekne ještě jednou, ale mistr říká, že opakovaný vtip už není vtip. Teď stojí u okna a taky pozoruje sníh. „Chlapci, budky necháme na jaro,“ povídá zády k nám. „Sníh ukry- je ptactvu veškerou potravu, a jestli bude o něco enormní zájem, budou to krmítka. Lidi nám utrhají ruce.“ Kája chtěl vědět, proč přijdeme o ruce, ale mistr mu sebral nařezané díly na budku, dal mu na ponk nákres krmítka a řek